Popis

Co je to komunitní zahrada

Komunitní zahrada je prostor, na kterém skupina lidí společně pěstují zeleň. Komunitní zahradníci využívají buď individuální záhonky, či pěstují pospolu. Důležitou součástí komunitních zahrad je i společenský život, který je často hlavní motivací se do komunitní zahrady zapojit.

V posledních několika letech zaznamenávají komunitní zahrady značný nárůst jak v zahraničí, tak v České republice. V České republice vzniká většina komunitních zahrad ve větších městech, v roce 2018 se k nim ale přidala i města menší (např. Nový Jičín, Ústí nad Labem, Blatná a další). Komunitní zahrady nejsou z celorepublikového pohledu zmapovány. Informace jsou souhrnně evidovány na mapě komunitních zahrad www.mapko.cz, kde je jejich evidence dobrovolná, a tedy celkový počet může být vyšší. První komunitní zahrady v Praze vyrostly před 11 lety v roce 2012, rok nato jich bylo 10, ke konci roku 2017 již 24 a v současné době je evidováno celkem 64 veřejně působících zahrad a další prosperují „v utajení“. Celkově je pak na mapě zaregistrováno 142 zahrad v celé České republice oproti 66 ke 25. 6. 2018.

Komunitní zahrada může nabídnout léčebné/terapeutické účinky (nejen pro zdravé obyvatelé města, ale může sloužit i pro zdravotně, či duševně postižené obyvatelé), trávení volného času společně se sousedy, pěstění/produkce čerstvé zeleniny a ovoce přímo členy komunity, výchovné účinky například pro mládež.

Benefity

SPOLEČENSKÉ BENEFITY:

Matěj Petránek, zakladatel komunitní zahrady Prazelenina, s oblibou říká, že v Prazelenině se, spíše než samotná zelenina, pěstují sousedské vztahy, což je jeden z nejvýznamnějších benefitů, které zahrady po celém světě přinášejí. Některé zahrady se zaměřují na integraci osob se znevýhodněním (např. Berlínská Prinzesinnengarten), pro jiné zahrady, především na okrajích velkých měst (např. KomPot) nebo v rozvojových zemích, je hlavním cílem zajištění kvalitních lokálních potravin. Některé studie také ukazují, že v okolí zahrad klesá kriminalita.

EKONOMICKÉ BENEFITY:

Komunitní a městské zahrady produkují množství zdravých potravin a tím přispívají k rozvoji místních ekonomik, snižovaní nákladů na dopravu a zvyšují dostupnost lokálních potravin. Některé zahrady vytvářejí pracovní místa buď pro běžné občany, nebo pro osoby se znevýhodněním. Pokud komunitní zahrady rostou na pozemcích města, díky společné péči zahradníků se snižují náklady na údržbu veřejné zeleně ze strany města.

EKOLOGICKÉ BENEFITY:

Městské zahrady přispívají k ozeleňování a funkčnímu využití nevyužívaných městských ploch a podporují vypařování – oběh vody. Přispívají tak k adaptaci měst na změnu klimatu. Část komunitních zahrad je budována na zanedbaných plochách či plochách se zpevněným povrchem, revitalizací plochy a umístěním vyvýšených záhonů pak v místě přispívají ke snižovaní teploty, lepšímu hospodaření se srážkovou vodou a celkovému pozitivnímu vlivu na okolí. Lokální aspekt hraje roli při snižovaní emisí pro dopravu v místě vypěstovaných potravin. Některé ze zahrad organizují kurzy a workshopy, které inspirují a vzdělávají obyvatele měst v oblasti pěstování, kompostovaní, chovu včel a dalších témat. Na zahradě dochází také k lokálnímu zpracování bioodpadu, komunitní zahradníci tak přispívají k předcházení vzniku odpadu.

ZDRAVOTNÍ BENEFITY:

Dle některých výzkumů působí zahradničení jako prevence duševních onemocnění, což dokazují studie, které upozorňují na přítomnost Mycobacterium vaccae, která podporuje produkci serotoninu působícího pozitivně na lidskou mysl. Zároveň je práce na zahradě skvělou příležitostí pro přirozený pohyb. Nedílnou součástí působení městských a komunitních zahrad je vliv na děti a možnost ovlivnit jejich vztah k pěstování a zdravému způsobu života.

EDUKAČNÍ BENEFITY:

Komunitní zahrady jsou důležitým nástrojem ochrany přírody, životního prostředí a budování vztahu k živé přírodě, půdě a místu. Častým důvodem pro pěstování v komunitní zahradě, především rodin s malými dětmi, je právě jejich edukace v oblasti ekologické výchovy. Navíc si obyvatelé v zahradách více uvědomují benefity zeleně ve městech, a to především během horkých letních dní.

Jako další benefity vzniku komunitní zahrady mohou být:

Oživení/ozelenění veřejného prostoru
Vytvoření místa pro setkávaní lidí
Reakce na společenské problémy
Zmírnění dopadu změny klimatu.
Komunitní kompostovaní a předcházení vzniku odpadu a snížení objemu bioodpadu, který končí na skládkách
Pozitivní PR pro firmy, které by chtěly podpořit vznik komunitní zahrady – být dobrým sousedem

Pro město:

Komunitní zahrada je důkazem, že město žije – dělá městu pozitivní reklamu
Podpora aktivního občanství
Místo pro setkávaní obyvatel města a mezigenerační komunikaci. Místo pro ekologickou výchovu – prostor pro školy, aktivity mládeže, ale i rodinné aktivity
Prostor pro relaxaci jako protipól hlučného města                                                                          Podpora biodiverzity – útočiště pro zvířata (hmyz, ptáky, některé ohrožené druhy).
Zlepšení mikroklimatu dané lokality                                                                                               Úbytek plochy, o kterou se město musí starat

Pro občany:

Zahradničení, možnost pěstovat uprostřed města
Recyklace zdrojů – využití benefitů bioodpadu a redukce objemu směsného odpadu
Zelený ostrov mezi výstavbou ve městě – zvyšuje estetiku okolí, zkrášluje prostředí
Vzdělávání – místo, kde se mohu něco dozvědět – ukázat dětem/lidem, jak funguje uzavřený cyklus jídla (ekologická vychová)
Relax a zábava – tvorba komunity v izolovaném panelákovém městě a kultivace sousedských vztahů
Seberealizace – kulturní a sociální zkušenost a zapojení do vlastních projektů

Venkovní posezení

U komunitní zahrady může být také vybudovaná relaxační zóna, která může sloužit široké veřejnosti, pro maximální využití a opět může sloužit ke komunitnímu scházení obyvatel a budování sousedských vztahů. Na místě může vyrůst malé veřejné posezení, které může také sloužit pro odpočinek po práci v komunitní zahradě, případně školám či školkám, které by mohly v rámci výuky využívat jak komunitní zahradu, tak přilehlé posezení.

Dětské hřiště

Odborníci už nějakou dobu upozorňují na špatné životní návyky našich dětí a mladší generace jako celku. Málo pohybu, vysedávání u počítačů, tabletů a mobilů, problémy se začleněním do kolektivu, neochota zdravě riskovat, snižující se fyzická zdatnost nebo pasivní přijímání zábavy. Faktem je, že zejména v městském prostředí mají děti omezené možnosti trávení volného času venku. Proto by součástí mohlo být také dětské hřiště, které by završilo celkovou multifunkčnost projektu.

Vytipovaná lokalita

Při hledání vhodné lokality bylo vytipováno místo, které je součásti centra města a tím pádem dostupné, ale také je vzdálené od obytné zóny, takže by neměl být problém s případným hlukem při tvorbě komunitní zahrady, případně hluk dětí, které si budou hrát na hřišti, či realizované možné sousedské setkání. Pozemek je dlouhodobě nevyužíván a chátrá, jelikož je ve vlastnictví města Třince, mohly by se snížit náklady na jeho údržbu. Sousední pozemek je několikrát ročně využíván pro pořádání cirkusových, či jiných akcí, takže případně by mohli pořadatelé využívat tohoto prostoru. Je to tedy další možnost k přilákání dalších pořadatelů a kulturnímu rozvoji města.

Celková správa a údržba

Pokud by se povedlo realizovat koncepci Komunitní zahrady, celková správa a údržba komunitní zahrady by spadala přímo pod komunitu, která by toto místo využívala za podpory a vedení vytipované osoby buď z řad pracovníku životního prostředí, firmy, která se stará o městskou zeleň nebo případně někoho z aktivních obyvatel, kteří by místo využívali.

Financování

Jelikož je pozemek ve vlastnictví města a je dlouhodobě nevyužíván, nevznikly by městu žádné náklady na pronájem pozemku, právě naopak by se mohly městu snížit náklady na údržbu nevyužitého pozemku.

K financování komunitní zahrady je možné oslovit nadaci Via či Proměny, které dlouhodobě podporují podobné projekty. Další možností je oslovení velkého množství zahradnictví v okolí, za příslib propagace jejich provozoven.

Možnost zahrnout komunitní zahradu do grantových programů (od realizace zeleně až po sběr dešťové vody a environmentální vzdělávání, výchova a osvěta).

Financování posezení a dětského hřiště je možné realizovat přes nadaci Rákosníčkovo hřiště, Nadace Čez a jejich Oranžové hřiště, či finanční podpora města Třince, které samotné financuje různá hřiště na svém území.

Možná rizika

Jako hlavní riziko se jeví poloha vytipovaného místa, a to hlavně díky sousedící frekventované silnici a žádnému oficiálnímu přístupu k místu. Toto by se dalo vyřešit vybudováním přístupové cesty z nedalekého parkoviště.

Dalším rizikem je nezájem obyvatel a dlouhodobé udržení tohoto místa. Pokud bude vše dobře zpropagováno a obyvatelé města se začnou zajímat, nevidím problém v udržení a zájem. Sociální sítě jsou plné proseb o vybudování podobných míst na Třinecku.

Vandalství a lidé bez domova jsou problém, který provází veškeré projekty, které vznikají nebo jsou dlouhodobě realizovány a nelze se tomu vyhnout. Jako případné výstražné opatření lze využít kamerový systém, který je na sousedícím parkovišti a je monitorován Městskou policii.

Pokud by město projevilo zájem o osobní představení projektu a probrání podrobnosti, nevidím v tom problém.

S pozdravem

Tomáš Sikora